instagram facebook BLOG Pulp Robot váš nákupní vozíkošík0 Kč
nahoru

FAQ (ČKD)

Frequently asked questions (často kladené dotazy)

Úvodem: tyto otázky vznikly hlavně na základě empirické zkušenosti, kdy ke stánku na knižním veletrhu přijdou lidé, kteří o nakladatelství nikdy neslyšeli, a já se jim pokouším vysvětlovat, o co jde. Jiné jsem přidal proto, že se často opakují v komunikaci na sociálních sítích.

 

  1. Jak dlouho tohle nakladatelství existuje?
  2. Co to vlastně vydáváte?
  3. Podle čeho knihy (a autory) vybíráte?
  4. Proč dělá vše ve vašem nakladatelství jeden člověk?
  5. Je to pro vás jen koníček?
  6. Kdy vyjde kniha XY autora YZ?
  7. Nemohli byste vydávat knihy rychleji?
  8. Proč jsou knihy tak drahé?
  9. Proč nevydáváte české autory?

1. Jak dlouho tohle nakladatelství existuje?

Od jara 2016.

2. Co to vlastně vydáváte?

Je to převážně fantastika, ale pečlivěji vybraná. Člověk, který běžně nečte sci-fi ani fantasy, protože je považuje za brak, by mohl být překvapen. Má totiž pravdu, knihy tohoto žánru mají často nevalnou literární úroveň, ale ne všechny. V ohromné lavině průměrné až brakové literatury, kterými světová nakladatelství plní regály, aby bylo z čeho vybírat zaručené sezónní bestsellery, zanikly mnohé skvosty trvalejší hodnoty; a já je lovím, dávám jim pěknou podobu a pak je prodávám.

Autoři těchto knih splňují nároky kladené na „krásnou“ nebo „opravdovou“ literaturu, ale zároveň nepíšou realisticky.

3. Podle čeho knihy (a autory) vybíráte?

Dobrá otázka. Umění selektovat je v této době, kdy jsme informacemi i možnostmi přehlceni, zásadní dovednost. Na světě jsou už mraky knih, ale obrovská část jich každoročně vznikne z nižších pohnutek, pro peníze, pro slávu, z marnivosti… Také existuje obrovské množství autorů, kteří se snaží psát „nějak“ nebo „jako někdo“ – jen autorů, kteří se zhlédli třeba v Tolkienovi a chtěli by vytvořit něco jako on, je ve fantastice nesmírné množství, někteří jsou výborní, jiní mizerní, ale všichni jedou po té samé dálnici, jejíž směr už někdo vytyčil. Kromě toho existuje velké množství populárních knih, které jsou nekvalitní, ale široká veřejnost to nepozná, protože široká veřejnost toho dnes pozná jaksi čím dál míň, viz politika.

Trvalo mi přibližně čtyřicet let, než jsem si vypěstoval „tykadla“, kterými knihy hodnotím a rozlišuju zajímavé od nezajímavých. Jak přesně to funguje, nevím, ale pokud vám můj výběr přijde dobrý, tak moje tykadla fungují i pro vás. Nic víc to neznamená.

4. Proč dělá vše ve vašem nakladatelství jeden člověk?

Důvodů je několik. Za prvé to byl pokus živit se něčím, co mě bude bavit. To je asi to, co zkoušíme pořád všichni. V podstatě nás k tomu žene holá existenční nutnost kombinovaná s potřebou se nezbláznit. Já jsem měl tu výhodu, že se odmalička orientuju trochu výtvarně a trochu literárně, takže jsem si říkal, že kdybych v nakladatelství zastal víc profesí naráz, mohl bych ušetřit prachy. To se mi do jisté míry daří.

Za druhé se mi to náhle otevřelo jako možnost. V určité fázi života jsem si najednou uvědomil, že umím vysázet knihu i přeložit knihu a že existují knihy, které dosud nikdo česky nevydal. Kromě toho jsem měl představu o tom, jak by mělo moje nakladatelství vypadat, a zdálo se mi, že takové ještě na trhu není. A měl jsem zrovna trochu peněz. Chybělo už jen dodat si drzosti.

Za třetí jsem měl za sebou zkušenost s nakladatelstvím, ve kterém jsme byli dva rovnocenní partneři, a věděl jsem, že pokud mám předem jasnou představu o image budoucí značky, dva jsou moc. Chtěl jsem být jediný šéf podniku, ale zároveň je mi proti srsti někomu šéfovat, což řeším tak, že nemám zaměstnance.

5. Je to pro vás jen koníček?

Ano i ne. Malí nakladatelé provozují svá nakladatelství z nutnosti skoro vždycky jako hobby, zatímco na chleba si vydělávají často úplně jinak. Pro mě to není přímo „zábava“, ale spíš „volná tvorba“. Na chleba si vydělávám prakticky ve stejném oboru – překládáním beletrie a sázením tiskovin. Z toho plyne, že Gnóm! zatím nemůžu považovat za práci, která by mě živila, ale jako na pouhé hobby se na něj taky nedívám.

6. Kdy vyjde kniha XY autora YZ?

Jak plyne z otázky 4, záleží to vážně jen na jednom člověku. Kdyby, blbec jeden, nepsal tyhlety FAQ nebo netlachal na Facebooku a radši šel překládat, mohla by kniha XY autora YZ vyjít o něco dřív, než vyjde takhle.

7. Nemohli byste vydávat knihy rychleji?

Návratnost financí je u knih hrozně zdlouhavá záležitost. Vrazíte do každé knihy třeba sto tisíc, a během prvních dvou měsíců, kdy je kniha novinkou, se vám vrátí tak třicet procent. Zbytek pak dostáváte po tisícikorunách měsíčně po mnoho let. Až bude celý náklad každé nové knihy okamžitě rozebrán, budu vydávat rychleji.

8. Proč jsou knihy tak drahé?

První část nákladů na překladovou knihu spočívá v její výrobě: vybrat ji, koupit práva, přeložit ji, nechat zredigovat, vymyslet obálku, vytisknout ji. Dejme tomu, že to celé stálo sto tisíc. Ale vytištěná kniha se ještě musí prodat v co největším množství, a tak je nutno ji dostat do co nejvíce knihkupectví, protože lidé chodí hlavně tam. Distribuční a knihkupecká síť si však nekompromisně žádá více než 50 % z ceny knihy pro sebe. Takže cena knihy je nastavená tak, aby nakladatel zaplatil vstupní náklady a měl aspoň minimální zisk ne z ceny knihy, ale už z poloviny její ceny. To také vysvětluje, proč vám nakladatel může prodat knihu levněji nebo proč různí vykukové, kteří se ke knize dostanou přes distribuční síť, mohou srazit její cenu o 30 % a ještě na tom vydělat.

Ale buďme optimisty: po jakékoli celosvětové katastrofě, až zaniknou úžasné stroje a přístroje, které dnes každý umí používat, ale nikdo vyrobit, budou knihy nejméně tisíckrát dražší než teď. Budou se psát ručně na pergamen a vaše současná sbírka knih bude mít neuvěřitelnou hodnotu, pokud ovšem obsahuje moudrost, znalosti a poučení.

9. Proč nevydáváte české autory?

Existuje asi nějaký důvod, proč kapely jako The Beatles, The Rolling Stones, Jethro Tull, Genesis, King Crimson, Led Zeppelin, Deep Purple, The Cure, The Police, Pixies, Nirvana a stovky dalších nevznikly v českých zemích a proč anglicky mluvící země ovládají hudební svět i teď. Kamarád muzikant mě poučil, že důvodem toho, proč kdejaká provinční kapela z USA zní tak skvěle (příklad z posledních let: The Dead South, ti začínali fakt v Zapadákově), je do značné míry přesnost; týká se to tak malých časových intervalů, že si je laik ani neuvědomí, ale rozdíl ve výsledném soundu podprahově vnímá. Nebo, z jiné strany, obyvatelé USA jako celek mají takový genetický mix a takovou hudební tradici, že tam skoro každý, kdo vezme do ruky kytaru, hraje jako pámbu.

I české země mají dlouhou tradici: tradici vybíjení a vyhánění vlastních elit – po roce 1939, po roce 1948, po roce 1968… no a od roku 1989 mnozí utekli, aby se tu na to nemuseli dívat. Náš genetický mix na tom prostě moc dobře není, protože ti nejodvážnější a nejtvořivější z nás byli systematicky odstraňováni. A proto se tu pořád tak hezky topíme ve sračkách a proto nám pořád vládne Král Blbec.

Obávám se, že podobně jako v hudbě jsme na tom i v literatuře. Speciálně ve fantastice je vzhlížení k anglosaské tvorbě zjevné, ale bohužel pojmenovat postavy anglickými jmény a povrchně napodobit něčí styl nestačí.

Budu velmi rád vydávat české autory fantastiky, pokud budou sedmkrát nominováni na Nobelovu cenu za literaturu jako poslední velký český scifista-literát Karel Čapek. Nebo pokud budou ve fantastice natolik původní a k sobě poctiví, jako je v soudobé realistické próze třeba Jiří Hájíček. V současné době u nás vidím jen asi čtyři autory, kteří píšou fantastiku hodnou označení „krásná literatura“, a ty už vydává někdo jiný. Ti ostatní jsou jen zruční nebo méně zruční autoři oddychových žánrových textů, a to mě jako nakladatele moc nezajímá, i když jako fanoušek žánru jim fandím.